Odpovědi MiLoG - AHK Tschechien

DOTAZY ČNOPK
1. V České Republice se doba cestování u pracovních cest nezapočítává do pracovní doby. Musí český
zaměstnanec, který je vyslán do Německa (ne řidič kamionu) obdržet také za čas, který stráví
cestováním (vlakem, autobusem, autem), minimální mzdu dle MiLoG?
2. Poskytovatel poradenských služeb je vyslán přednášet do Berlína. Přednáška trvá 4 hodiny, je
považována za výkon práce a poradce obdrží za tyto 4 hodiny minimální mzdu. Cesta od hranic do
Berlína a z Berlína zpět k hranicím trvá 6 hodin., musí také za těchto 6 hodin obdržet minimální mzdu?
3. Který právní řád je směrodatný pro stanovení toho, co se považuje za pracovní dobu resp. výkon práce,
za kterou má zaměstnanec v Německu obdržet minimální mzdu? Německé právo nebo v případě
českého zaměstnance resp. českého pracovního poměru právo české?
4. Když je český zaměstnanec vysílán svým zaměstnavatelem do Německa např. za účelem účasti na
semináři, a seminář trvá pouze 6 hodin, přičemž denní pracovní doba zaměstnance činní 8 hodin, musí
zaměstnanec obdržet minimální mzdu za 6 nebo 8 hodin?
5. Které ustanovení se použije v případě českých řidičů kamiónů pro posouzení toho, co se považuje za
pracovní dobu a co ne? AETR, § 21a ArbZG nebo příslušné české právní předpisy?
6. Musí zahraniční firma, která vysílá zaměstnance na první instalaci nebo montáž, pokud doba vyslání
nepřesahuje 8 dní a pokud tvoří podstatnou část smlouvy o dodávce zboží a je nezbytná pro uvedení
zařízení do provozu a pokud ji provádějí kvalifikovaní pracovníci vysílajícího podniku, přihlížet na
ustanovení o minimální mzdě?
7. Který z těchto dvou zákonů, AEntG a MiLoG má přednost, resp. který z nich je „nadřazený“?
8. Jaké dokumenty musí mít zaměstnanec v odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené
práci a nelegálním zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz) nebo v odvětvích dle AEntG
s sebou v případě kontroly celních orgánů?
9. Jaké dokumenty musí mít zaměstnanec, který nepracuje v odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji
proti neohlášené práci a nelegálním zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz) nebo
v odvětvích dle AEntG s sebou v případě kontroly celních orgánů?
10. Je v případě zaměstnanců, kteří nepracují v odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené
práci a nelegálním zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz) nebo v odvětvích dle AEntG
dostačující, když v případě kontroly celních orgánů ohledně dodržování minimální mzdy dle MiLoG
předloží dodatek k pracovní smlouvě, který stanovuje, že zaměstnanec obdrží za vykonanou činnost v
Německu minimálně 8,50 EUR/hod.?
ODPOVĚDI BMAS
K dotazu č. 1 až 5: Zákon o minimální mzdě výslovně neurčuje, za které časové úseky musí být vyplácena
minimální mzda. Jelikož minimální mzda představuje spodní hranici výše mzdy, zastává Ministerstvo práce a
sociálních věcí SRN názor, že pro oblast platnosti zákona o minimální mzdě musí být za veškerou pracovní
dobu, která se dle německé legislativy v zásadě považuje za pracovní dobu, za kterou přináleží odměna,
vyplácena minimální mzda, pokud daný pracovní poměr spadá do působnosti německého práva. Může se sem
tedy započítat - podle okolností každého případu – i cestovní doba, pokud byla nařízena zaměstnavatelem. To
platí vždy, když cestovní doba patří mezi činnosti, které byly „slíbené“ v pracovní smlouvě. Není podstatné,
jestli je časový úsek kvalifikován z pohledu ochrany zdraví při práci jako pracovní doba ve smyslu zákona o
pracovní době.
K dotazu č.6: První instalace nebo montáž, pokud tvoří podstatnou část smlouvy o dodávce zboží a je nezbytná
pro uvedení zařízení do provozu, a pokud ji provádějí kvalifikovaní pracovníci vysílajícího podniku, je z
působnosti zákona o vysílání pracovníků (AEntG) vyjmuta, pokud doba vyslání nepřesahuje 8 dní. To neplatí
pro stavební činnosti ve smyslu § 101 odst. 2 třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení (§ 6 odst. 1 AEntG).
Pokud má tedy zákon o vysílání pracovníků (AEntG) přednost před zákonem o minimální mzdě (MiLoG) (viz §§
1 odst. 3, 24 odst. 1 MiLoG a následně odpověď k dotazu č. 7), nejsou minimální mzdy v odvětvích dle AEntG
závazné. Ustanovení § 6 odst. 1 AEntG se ohledně první instalace a montáže náležitě vztahuje také na zákon o
minimální mzdě ( MiLoG).
K dotazu č. 7: Viz odpověď k dotazu č. 6 jako i §§ 1 odst. 3, 24 odst. 1 MiLoG: Ustanovení § 1 odst. 3 MiLoG
obsahuje základní pravidlo, že speciální minimální mzdy v odvětvích dle AEntG mají přednost před předpisy o
všeobecné minimální mzdě – pod podmínkou, že tyto nejsou nižší než všeobecná minimální mzda. Tato
nadřazenost se týká všech aspektů minimální mzdy, které jsou regulovány v AEntG, včetně ustanovení o
splatnosti, ustanovení o kontu pracovní doby a kontrolních předpisů. Dále to je ustanovení o přechodném
období dle § 24 odst. 1 MiLoG. Během přechodného období do 31. prosince 2017 platí nadřazenost AEntGopět: v celém jeho rozsahu - tedy i v případě, že minimální mzda v odvětvích je nižší než všeobecná minimální
mzda. Přitom musí taková hrubá minimální mzda v odvětvích od 1. ledna 2017 představovat ale minimálně
8,50 EUR za hodinu.
K dotazům 8, 9 a 10: MiLoG (a AEntG) nestanovují pro zaměstnance žádnou povinnost vézt s sebou
dokumenty. V odvětvích uvedených v § 2a zákona o boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání
(Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz), jsou zaměstnanci povinni na vyžádání celních úřadů předložit doklad
totožnosti, cestovní pas, náhradní doklad.
Zaměstnavatelé se sídlem v tuzemsku a zaměstnavatelé se sídlem v zahraničí mají povinnost mít k dispozici
dokumenty za účelem kontroly dodržování pracovních podmínek dle MiLoG, AEntG a zákona o přidělování
zaměstnanců (AÜG) v německém jazyce a na německém území dle § 17 odst. 2 MiLoG, § 19 odst. 2 AEntG resp.
§ 17c odst. 2 AÜG. Jsou to zejména:
•
•
•
•
pracovní smlouva resp. dokumenty, ze kterých vyplývají podstatné podmínky pracovního vztahu
(Směrnice Rady o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách týkajících se
pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, úřední věstník EU Nr. L 288/32 z 18.10.1991)
doklady o pracovní době, které musí rozlišovat místa výkonu činnosti, v případě, že přichází do úvahy
regionálně odlišné minimální mzdy
vyúčtování mzdy a
doklady o vyplacené mzdě.
Tyto uvedené čtyři typy dokumentů musí být k dispozici v Německu. V případě, že budou potřebné i další
dokumenty, musí být tyto rovněž neprodleně předloženy kontrolnímu orgánu k nahlédnutí.
Zaměstnavatelé se sídlem v zahraničí mohou dle § 2 odst. 1 č. 3 nařízení k hlášení v souvislosti s minimální
mzdou (MiLoMeldV) uchovávat doklady pro mobilní pracovníky uvedené v tomhle nařízení i v jejich vlasti, když
písemně prohlásí, že dané dokumenty, jakož i dokumenty, které objasňují skutečné zakázky v tuzemsku a
skutečné časové období nasazení zaměstnanců vykonávajících činnost na území Německa, poskytnou na
vyžádání celním úřadům v Německu a v německém jazyce.
V případě, že se zaměstnavatel odvolává na pružnost pracovní doby ve smyslu § 2 MiLog nebo dle AEntG, musí
kromě běžných dokumentů pro kontrolu mít také další dokumenty k dispozici v Německu:
•
•
•
písemná dohoda o pružné pracovní době
Vyrovnávající konto (pro každého zaměstnance), případně oddělené zaznamenávání hodin
nové spolkové země/staré spolkové země.
V případech regulovaných v AEntG: případně doklad o zajištění vyrovnávajícího konta (např.
bankovní ručení, zablokovaný účet), pokud to vyžaduje kolektivní smlouva nebo právní
předpis.
Předložení pracovní smlouvy nebo dodatku k pracovní smlouvě, který stanovuje, že zaměstnanec obdrží za
vykonanou činnost v Německu minimálně 8,50 EUR/hod., není zákonem vyžadováno, ale také neosvobozuje od
povinností plynoucích z MiLoG, AEntG a AÜG a nemůže vést k tomu, že orgány celní správy upustí od kontroly
dle jednotlivých předpisů.
1. In der Tschechischen Republik wird die Reisezeit, bei Dienstreisen, nicht als Arbeitszeit betrachtet.
Muss ein tschechischer Arbeitnehmer der nach Deutschland entsendet wird (kein LKW Fahrer), auch
für die Zeit die er auf dem Weg verbringt (Zug, Bus, Fahrzeug) den Mindestlohn gemäß dem MiLoG
erhalten?
2. Ein Berater wird zu einem Vortrag nach Berlin entsandt. Der Vortrag dauert 4 Std., wird als Ausübung
der Arbeit betrachtet und für diese 4 Std. erhält er den Mindestlohn. Die Reise von der Grenze bis
Berlin und von Berlin bis zur Grenze dauert 6 Std., muss er auch für diese 6 Std. den Mindestlohn
erhalten?
3. Welche Rechtsordnung ist maßgebend für die Festlegung, was als Arbeitszeit bzw. Ausübung der
Arbeit für die ein Arbeitnehmer in Deutschland den Mindestlohn erhalten soll definiert wird?
Deutsches Recht oder im Falle eines tschechischen Arbeitnehmers, bzw. tschechischen
Arbeitsverhältnisses das tschechische Recht?
4. Wenn ein tschechischer Arbeitnehmer durch seinen Arbeitgeber nach Deutschland entsendet wird um
z.B. an einem Seminar teilzunehmen und das Seminar dauert nur 6 Std. wobei die tägliche Arbeitszeit
des Arbeitnehmers 8 Std. ist, muss der Arbeitnehmer Mindestlohn für 6 oder für 8 Stunden erhalten?
5. Welche Rechtsvorschrift wird, im Falle von tschechischen Kraftfahrern, zur Beurteilung was Arbeitszeit
ist und was nicht, herangezogen? AETR, § 21a ArbZG oder die entsprechenden tschechischen
Rechtsvorschriften?
6. Muss ein ausländisches Unternehmen, welches Arbeitnehmer für eine Erstmontage für weniger als 8
Tage entsendet, wobei die Erstmontage Bestandteil eines Liefervertrages ist, für die Inbetriebnahme
der gelieferten Güter unerlässlich ist und von Facharbeitern des ausländischen Unternehmens
ausgeführt wird, die Mindestlohnbestimmungen beachten?
7. In welchem Verhältnis stehen diese zwei Gesetze, AEntG und MiLoG, zueinander? Bzw. welches von
beiden hat Vorrang?
8. Welche Unterlagen muss ein Arbeitnehmer, der in den Branchen des § 2a
Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes oder des AentG tätig ist, bei einer etwaigen Kontrolle durch
Zollbehörden bei sich führen?
9. Welche Unterlagen muss ein Arbeitnehmer, der nicht in den Branchen des § 2a
Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes oder des AentG tätig ist, bei einer etwaigen Kontrolle durch
Zollbehörden bei sich führen?
10. Ist es bei Arbeitnehmern, die nicht in den Branchen des § 2a Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes
oder des AentG tätig sind, ausreichend, wenn sie bei der Kontrolle durch Zollbehörden als Nachweis
für die Erfüllung der Mindestlohnverpflichtung einen Anhang zum Arbeitsvertrag vorlegen können, in
dem ausdrücklich bestimmt ist, dass der Arbeitnehmer für seine Tätigkeit in Deutschland mindestens
8,50 EUR/Std. erhält?
Zu Fragen 1 bis 5: Das Mindestlohngesetz bestimmt nicht explizit, welche Zeitanteile mit dem Mindestlohn zu
vergüten sind. Da der Mindestlohn eine unterste Lohngrenze darstellt, vertritt das BMAS die Auffassung, dass
im Geltungsbereich des Mindestlohngesetzes sämtliche Arbeitszeiten, die nach der deutschen Rechtsordnung
dem Grunde nach als vergütungspflichtige Arbeitszeit anerkannt sind, mit dem Mindestlohn zu vergüten sind,
wenn insoweit insgesamt deutsches Recht auf das Arbeitsverhältnis Anwendung findet. Hierzu kann auch - je
nach den Umständen des Einzelfalles - die im Auftrag des Arbeitgebers erbrachte Reisezeit zählen. Dies gilt
jedenfalls dann, wenn die Reisezeit zu den arbeitsvertraglich „versprochenen“ Diensten zählt. Nicht
maßgeblich ist, ob der Zeitanteil arbeitsschutzrechtlich als Arbeitszeit im Sinne des ArbZG zu qualifizieren ist.
Zu Frage 6: Erstmontage- oder Einbauarbeiten, die Bestandteil eines Liefervertrages sind, für die
Inbetriebnahme der gelieferten Güter unerlässlich sind und von Facharbeitern oder Facharbeiterinnen oder
angelernten Arbeitern oder Arbeiterinnen des Lieferunternehmens ausgeführt werden, sind vom
Anwendungsbereich des Arbeitnehmer-Entsendegesetzes (AEntG) ausgenommen, wenn die Dauer der
Entsendung acht Tage nicht übersteigt; dies gilt nicht für Bauleistungen im Sinne von § 101 Absatz 2 des
Dritten Buches Sozialgesetzbuch (§ 6 Absatz 1 AEntG). Soweit daher das AEntG gegenüber dem
Mindestlohngesetz (MiLoG) vorrangig Anwendung findet (siehe §§ 1 Absatz 3, 24 Absatz 1 MiLoG und
nachfolgend Antwort zu Frage 7), sind Branchenmindestlöhne nach dem AEntG insoweit nicht verbindlich. Die
Vorschrift des § 6 Abs. 1 AEntG findet für die dort genannten Erstmontage- oder Einbauarbeiten
entsprechende Anwendung auch auf das MiLoG.
Zu Frage 7: Siehe dazu bereits Antwort zu Frage 6 sowie die §§ 1 Absatz 3, 24 Absatz 1 MiLoG: Die in § 1
Absatz 3 MiLoG enthaltene Grundregel lautet, dass die spezielleren Branchenmindestlöhne nach dem AEntG
den Vorschriften des allgemeinen Mindestlohns vorgehen - unter der Voraussetzung, dass diese den
allgemeinen Mindestlohn nicht unterschreiten. Dieser Vorrang umfasst alle im AEntG enthaltenen Aspekte
eines
Branchenmindestlohns
einschließlich
Fälligkeitsregelung,
Arbeitszeitkontenregelung
und
Kontrollvorschriften. Hinzu kommt die Regelung der Übergangszeit nach § 24 Absatz 1 MiLoG. Während einer
Übergangszeit bis zum 31. Dezember 2017 gilt der Vorrang des AEntG - wiederum: in seiner Gesamtheit - auch
dann, wenn der Branchenmindestlohn den allgemeinen Mindestlohn betragsmäßig unterschreitet. Dabei muss
ein solcher Branchenmindestlohn ab dem 1. Januar 2017 aber mindestens 8,50 EUR brutto je Zeitstunde
betragen.
Zu Fragen 8, 9 und 10: Das MiLoG (und das AEntG) enthalten keine an die Arbeitnehmerinnen und
Arbeitnehmer gerichteten Pflichten zur Mitführung von Unterlagen. In den in § 2a des
Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetzes genannten Branchen sind die Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer
nach dieser Vorschrift verpflichtet, ihren Personalausweis, Pass, Passersatz oder Ausweisersatz mitzuführen
und den Behörden der Zollverwaltung auf Verlangen vorzulegen.
Arbeitgeber mit Sitz im Inland und Arbeitgeber mit Sitz im Ausland müssen die für die Prüfung der Einhaltung
der Arbeitsbedingungen nach dem MiLoG, dem AEntG und dem Arbeitnehmerüberlassungsgesetz (AÜG)
erforderlichen Unterlagen in Deutschland und in deutscher Sprache gemäß § 17 Absatz 2 MiLoG, § 19 Absatz 2
AEntG bzw. § 17c Absatz 2 AÜG bereithalten. Dies sind:
-
-
Arbeitsvertrag beziehungsweise die Dokumente, aus denen sich die wesentlichen Inhalte des
Beschäftigungsverhältnisses ergeben (Nachweis-Richtlinie, Amtsblatt der EG Nr. L 288/32
vom 18.10.1991),
Arbeitszeitnachweise, die nach Beschäftigungsorten differenzieren müssen, wenn regional
unterschiedliche Mindestlöhne in Betracht kommen,
Lohnabrechnungen und
Nachweise über erfolgte Lohnzahlungen.
Die vier vorstehend aufgeführten Arten von Unterlagen sind in Deutschland bereitzuhalten. Werden darüber
hinaus ggf. weitere Unterlagen benötigt, sind diese der Prüfbehörde ebenfalls unverzüglich zur Einsicht zur
Verfügung zu stellen.
Arbeitgeber mit Sitz im Ausland können nach § 2 Absatz 1 Nr. 3 Mindestlohnmeldeverordnung (MiLoMeldV)
für die dort definierten mobilen Arbeitnehmer die Unterlagen im Heimatland aufbewahren, wenn sie
schriftlich versichern, dass sie diese Unterlagen sowie Unterlagen, die Aufschluss über die tatsächlichen
Aufträge im Inland und die tatsächlichen Einsatzzeiträume der von ihnen in Deutschland eingesetzten
Arbeitnehmerinnen und Arbeitnehmer geben, den Behörden der Zollverwaltung auf Aufforderung in
Deutschland in deutscher Sprache zur Verfügung stellen.
Soweit sich Arbeitgeber auf eine Arbeitszeitflexibilisierung im Sinne des § 2 MiLoG oder nach dem AEntG
berufen wollen, müssen zusätzlich zu den üblichen Prüfunterlagen weitere Unterlagen in Deutschland
bereitgehalten werden:
-
Schriftliche Vereinbarung über Arbeitszeitflexibilisierung
Ausgleichskonto
(für
jeden
Arbeitnehmer),
gegebenenfalls
getrennte
Stundenaufzeichnungen neue Bundesländer/alte Bundesländer.
Bei AEntG-Fällen: ggfls. Nachweis über Absicherung des Ausgleichskontos (z.B.
Bankbürgschaft, Sperrkonto), soweit nach Tarifvertrag oder Rechtsverordnung
erforderlich
Die Vorlage des Arbeitsvertrages oder eines Anhangs zum Arbeitsvertrag, in dem bestimmt ist, dass der
Arbeitnehmer für seine Tätigkeit in Deutschland mindestens 8,50 EUR/Std. erhält, ist vom Gesetz nicht
gefordert, kann aber auch nicht von den Pflichten nach MiLoG, AEntG und AÜG entbinden und nicht dazu
führen, dass die Behörden der Zollverwaltung von einer Prüfung nach den jeweiligen gesetzlichen Grundlagen
absehen.

Download Report