PLUS | DTIHK | ČNOPK Mojmír Ježek A m 1. Januar 2012 trat das Gesetz über die Strafmündigkeit juristischer Personen in Kraft. Obwohl es sich um ein ziemlich kontroverses Gesetz handelt, war Tschechien bis Ende 2011 einer der wenigen EU-Staaten, der die Strafmündigkeit juristischer Personen in seiner Rechtsordnung nicht verankert hatte. In der Praxis ist jedoch bisher kein Fall bekannt, indem eine juristische wegen einer Straftat verurteilt wurde. Allerdings sind bei den aus den Medien bekannten Korruptionsaffären solche Verurteilungen unzweifelhaft zu erwarten. Arbeitnehmer als Risikofaktor Die juristische Person begeht eine strafbare Handlung nicht selbst, sondern durch diejenigen Personen, die in ihrem Namen handeln. Das Gesetz spricht deshalb über die sog. „Zurechenbarkeit“ der strafbaren Handlung juristischer Personen. Für den Inhaber oder die statutarischen Organe ist es wichtig zu wissen, dass eine strafbare Handlung nicht nur durch das Organ selbst, sondern auch durch jede andere Person begangen werden kann, die auf die Leitung, Kontrolle oder Steuerung der juristischen Person entscheidenden Einfluss hat. In bestimmten Fällen genügt auch die Handlung eines Mitarbeiters aus den eigenen Reihen oder einer anderen beauftragten Person. Dies gilt insbesondere, wenn das haftende Organ die vorgeschriebene oder erforderliche Kontrolle der Tätigkeit der Mitarbeiter nicht durchgeführt oder wenn es erforderliche Maßnahmen zur Vermeidung von Folgen der begangenen strafbaren Handlung unterlassen hat. Das neue Gesetz erhöht deshalb das Risiko unternehmerischer Tätigkeiten in Tschechien. Infolge einer rechtswidrigen Handlung, die durch leitende Angestellte oder andere Mitarbeiter begangen wurde, kann es nicht nur zu einer Verurteilung des einzelnen Mitarbeiters, sondern auch zur tatsächlichen Bestrafung der juristischen Person kommen. Die einzige Abwehr gegen 20 Strafmündigkeit juristischer Personen. Was droht ihnen? dieses Risiko besteht in der Vorbeugung im Rahmen interner Schulungen, die die Mitarbeiter über mögliche Folgen ihrer rechtswidrigen Handlung für sie selbst sowie die Gesellschaft aufklären. Was ist der juristischen Person untersagt? Das Gesetz zählt fast 80 strafbare Handlungen auf, für die juristische Personen bestraft werden können. In der Praxis dürften vor allem Steuerkürzung und -hinterziehung, Verletzung von Urheberrechten, Betrug (einschließlich Versicherungs- und Kreditbetrug und missbräuchlicher Inanspruchnahme von Subventionen) sowie die Nichterfüllung der Anzeigepflicht im Steuerverfahren im Fokus stehen. Zudem ist es strafbar, Angaben über den Stand des Wirtschaftens und des Vermögens zu verzerren, Vorteile bei der Vergabe von öffentlichen Aufträgen zu vereinbaren, falsche Bestätigungen oder unzutreffende Berichte auszustellen sowie sich einen unberechtigten Zutritt zum EDV-System und dem Informationsträger zu verschaffen. Auch Bestechung und die unberechtigte Beschäftigung von Ausländern sind illegal. Strafen für juristische Personen Der Gesetzgeber ist sowohl bei der Abgrenzung strafbarer Handlungen als auch bei der Festsetzung möglicher Strafen großzügig vorgegangen. Einer juristischen Person können folgende Strafen auferlegt werden: Auflösung der juristischen Person, Vermögensverfall und Geldstrafen, Verfall oder Beschlagnahmung der Sache oder eines anderen Vermögenswerts sowie Tätigkeitsverbot. Zudem kann der Gesetzgeber der juristischen Person verbieten, öffentliche Aufträge zu erfüllen, Zuwendungen oder Subventionen anzunehmen oder darauf bestehen, das Urteil in öffentlichen Medien auf Kosten der juristischen Person zu veröffentlichen. Aus dem Motivbericht ergibt sich, dass die Geldstrafe am häufigsten verwendet werden soll. Das hängt mit der Zahlungsfähigkeit juristischer Per- INFOS FÜR UNTERNEHMEN | INFORMACE PRO PODNIKY sonen und mit einer möglichen höheren Geldstrafe zusammen, die dem durch die Straftat entstehenden Schaden gleichkommt. Eine Abwehr existiert Wenn die juristische Person feststellt, dass sie eine strafbare Handlung begangen hat, ist wirksame Reue die einzige Möglichkeit, sich ihrer Strafmündigkeit zu entziehen. Wirksame Reue besteht zum Beispiel im freiwilligen Verzicht auf weitere rechtswidrige Handlungen und der Beseitigung der entstandenen Gefahr bzw. der Vermeidung und Wiedergutmachung der schädlichen Folgen. Eine weitere Form der wirksamen Reue ist, sich bei einem Staatsanwalt oder einem Polizeiorgan selbst anzuzeigen, sofern die entstandene Gefahr noch beseitigt oder die schädliche Folgen noch vermieden werden können. Diese außerordentliche Möglichkeit gibt es jedoch nicht bei der Annahme von Schmiergeld, Bestechung und indirekte Korruption. Eventuelle strafrechtliche Handlungen im Rahmen des internen Audits zu identifizieren, bedarf der qualifizierten Entscheidung, die eine eventuelle künftige Strafmündigkeit der juristischen Person ausschließen würde. Und zwar auch für den Fall einer Anzeige eines Mitarbeiters, der eine strafbare Handlung begangen hat, an die Strafverfolgungsorgane. Die Strafmündigkeit juristischer Personen stellt ein reales Risiko für Unternehmen dar, das nicht zu unterschätzen ist. Vorbeugung durch Mitarbeiterschulungen und interne Richtlinien können dieses Risiko verringern. Zudem ist zu berücksichtigen, dass die Strafmündigkeit juristischer Personen auf alle ihre Rechtsnachfolger übergeht. Dieses Risiko sollte bei Akquisitionen und Umwandlungen der Gesellschaft berücksichtigt werden. JUDr. Mojmír Ježek, Ph.D. Advokát rutland ježek, advokátní kancelář E-Mail: [email protected] www.rutlandjezek.com Oktober | ŘÍJEN 2012 Trestní odpovědnost právnických osob. Co jim hrozí? Monika Rutland 1. opatření spočívající v zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. Z důvodové zprávy plyne, že nejčastěji by měl být používán peněžitý trest. To souvisí se solventností právnických osob a možným vyšším peněžitým trestem, který bude adekvátní způsobené škodě. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. I přesto, že jde o velice kontroverzní zákon, bylo Česko do konce roku 2011 jedním z mála států EU, který trestní odpovědnost právnických osob ve svém právním řádu nezakotvoval. V praxi však ještě není znám případ odsouzení právnické osoby za spáchání trestného činu, ale v mediálně známých korupčních kauzách se jich bezpochyby dočkáme. Foto: © Iwona Golczyk / pixelio.de Obrana existuje Zaměstnanci jako rizikový faktor Právnická osoba samozřejmě nepáchá trestný čin sama o sobě, ale prostřednictvím osob, které jejím jménem jednají. Zákon proto mluví o tzv. „přičitatelnosti“ trestného činu právnické osobě. Pro majitele či statutární orgány firem je důležité vědět, že trestný čin může být spáchán nejen statutárním orgánem, ale i jakoukoli jinou osobou vykonávající řídicí nebo kontrolní činnosti, nebo tím, kdo má na řízení této právnické osoby rozhodující faktický vliv. V určitých případech postačí i jednání řadového zaměstnance či jiné pověřené osoby, zejména, pokud by statutární orgán neprovedl povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinil nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Nový zákon proto zvýšil riziko podnikání v Česku. V důsledku protiprávního jednání spáchaného ať již vedoucími nebo řadovými zaměstnanci tak může dojít nejen k odsouzení zaměstnance, ale i k faktickému potrestání právnické osoby. Jediná obrana proti tomuto riziku je prevence v rámci interního vzdělávání, kde budou zaměstnancům objasněna rizika a následky jejich protiprávního jednání pro ně osobně i pro samotnou společnost. Co právnická osoba nesmí? Zákon vyjmenovává skoro 80 trestných činů, za které mohou být právnické osob potrestány. V praxi lze předpokládat, že právnické osoby budou prostřednictvím svých zaměstnanců páchat zejména trestné činy zkrácení a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, porušení autorského práva, podvodu (včetně pojistného, úvěrového a dotačního), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, podplacení a neoprávněné zaměstnávání cizinců. Tresty pro právnické osoby Zákonodárce postupoval velice velkoryse jak při vymezování trestných činů, tak při stanovení možných trestů. Právnické osobě je možno uložit trest spočívající v jejím zrušení, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek a zákaz přijetí dotací a subvencí a uveřejnění rozsudku ve veřejných sdělovacích prostředcích na vlastní náklady. Taktéž lze uložit ochranné Pokud právnická osoba zjistila, že spáchala trestný čin, je jedinou možností, jak se vyhnout trestní odpovědnosti, účinná lítost. Právnická osoba ale musí dobrovolně upustit od dalšího protiprávního jednání a odstranit nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, případně škodlivému následku zamezit nebo škodlivý následek napravit. Dále může učinit oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu, pokud mohlo být odstraněno vzniklé nebezpečí nebo mohlo být zabráněno škodlivému následku trestného činu. Účinnou lítost není možné uplatnit u trestného činu přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství. Identifikace případného trestněprávního jednání v rámci interního auditu tak vyžaduje kvalifikované rozhodnutí, které vyloučí případnou trestněprávní odpovědnost právnické osoby, a to i za cenu oznámení trestného činu spáchaného zaměstnancem orgánům činným v trestním řízení. Trestní odpovědnost právnických osob je reálné riziko, které není radno podceňovat. Riziko mohou eliminovat jednoznačné interní směrnice a prevence v oblasti lidských zdrojů. Pokud již došlo ke spáchání trestného činu, lze zvážit využití institutu tzv. účinné lítosti. Je také nutné mít na paměti, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce, a toto riziko zohlednit při všech akvizicích a případných přeměnách společností. JUDr. Monika Rutland Advokát rutland ježek, advokátní kancelář E-mail: [email protected] www.rutlandjezek.com INFOS FÜR UNTERNEHMEN | INFORMACE PRO PODNIKY 21
© Copyright 2025 ExpyDoc
